2. června 2015 Události nedávné doby mě přesvědčily o nutnosti zamyšlení se nad aktuálními problémy Evropy, a proto jsem se rozhodl napsat své pojednání o imigraci, multikulturalismu a vlivech, které tato změna přináší.

V posledních týdnech Evropa zažívá masivní imigraci ze severní Afriky i středního východu, a abych se ujistil o realitě deklarovaných čísel v rámci tzv. „EU kvót“ pro přerozdělení imigrantů a prohlédl jsem údaje Eurostatu, které jistě nejsou nikterak zkreslené.

Zajímavým zjištěním pro mě bylo, že za rok 2014 v rámci EU žádalo o azyl 620.000 utečenců. Nyní se vrátíme k aktuálním datům, kdy denní počty imigrantů se pohybují v rozmezí 600 – 4000. Již základní matematická dovednost žáka základní školy nám věští pro rok 2015 poněkud jiná čísla, než avizovaných 20.000, 5.000 nebo poté 1.300 imigrantů pro Českou republiku.

Již letmým pohledem na tabulky žádostí o azyl lze snadno i rozlišit země, které mají výhodný sociální systém a jsou sociálním státem, a ty které sociálními státy nejsou. I přes nerovnoměrné rozložení se bavíme o milionech imigrantů, kteří by za jediný rok mohli vyměnit původní obyvatelstvo některých zemí.

Domnívám se tedy, že pokud taková situace nadále potrvá ve svém tempu, bude se muset většina jižních států Evropy aktivně bránit, nebo odejít hledat štěstí na jiný kontinent. Pokud nebude zabráněno vpuštění takových imigrantů na náš kontinent vůbec, nastalou situaci nelze jinak změnit. Česká republika, stejně jako i další státy Evropy, je vázána nejen mezinárodním právem, ale také Evropskou úmluvou o lidských právech. To, že za celou situaci můžou kapitalistické pokusy i války vedené USA a jejich spojenci nás nikterak uklidnit nemůže, když jediným potrestaným bude Evropa. Ke svým dílům odpovědnosti se nikdo nehlásí a neutišenou situaci s imigranty řešit na severu Afriky nikdo nechce. Nezbývá tedy než vyčkávat, kdy udeří ona opravdová imigrantská vlna Tsunami, jak před lety varoval předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas.

Jedním okem lze také vyhodnotit věkové složení takových imigrantů. V případě válečných konfliktů jsou obvykle mezi uprchlíky děti, staří lidé či ženy. V přiložené fotografii jsem nikoho takového nenašel, a proto se můžeme domnívat, že se jedná pouze o ekonomické uprchlíky, kteří utíkají proto, aby mohli zajistit pro své rodiny příhodné místo v Evropě a poté své ostatní členy široké rodiny implementovat do Evropy.

Pokud budeme hovořit o implementaci takových skupin do Evropy, musíme vzít v potaz naprostou kulturní odlišnost i míru vzdělání. Špičkou ledovce je potom bezpečnostní riziko, které Evropská unie musí brát na zřetel a za každý bombový útok či výstavbu teroristické buňky musí nést plně odpovědnost. Nevěřím, že lidé jsou již tak otupělí, aby nepochopili smysl infiltrace teroristických skupin, které v Evropě chtějí páchat sebevražedné útoky.

Nedávno proběhl médii rozhovor se sebevražedným útočníkem, který si stěžoval na dlouhý seznam zájemců o sebevražedný útok a nelíbil se mu neznámý termín jeho setkání se stvořitelem, protože teroristé nestíhají zájemce zřejmě odbavovat. Minimálně hrozný je fakt, že policie již v Praze zadržela skupinku běženců ze Somálska, která měla u sebe nelegálně vyrobené pasy, díky kterým se dostala až do srdce Evropy.

Multikulturalismus se zdá být překonán a rozbit ve svých základech, ale přesto existuje určité dělení. Negativním pojetím první varianty je současný evropský model soužití, kde se kultury bijí mezi sebou a snaží se potlačit jedna druhou. Takové nátlakové vnucování kultur zcela odlišných našemu prostředí pak přirozeně vytváří ve společnosti napětí a vystavuje všechny původní obyvatele bezpečnostním rizikům, kdy se různé generace vrací ke svým kořenům a ty pak praktikují v nové společnosti, která na to není nijak připravena. Zde můžeme hovořit o přestavbách křesťanských kostelů na mešity nebo násilnostech a teroristických útocích. I zdánlivě bezpečné nošení burek se neodvíjí módou či osobním vkusem, ale akceptováním veršů z koránu coby nařízení, viz. Např. Súra 24. Světlo, verš 24:31. Pokud Evropská společnost umožní nošení burek a v pravém slova smyslu i přijme za své takové zvyky, tradice či zákony, vystavuje se riziku, že se přemění a začne takové právo na žádost cizinců aplikovat na svých občanech celoplošně. Kdo dokáže zaručit neměnnost práv člověka, když bude změněna stávající společnost a tím samotné vnímání práva?

Druhým typem multikulturalismu v pozitivním pojetí je soužití příbuzných kultur a lidí, které vzájemná propojenost obohatí a nevytváří problematické situace v rozdílnostech. Názornou ukázkou pozitivního soužití je Švýcarský model multikulturalismu, kdy země je složena z kulturně kompatibilních částí evropských národů a společně vytváří jakousi kosmopolitní společnost uvnitř jednoho národa, a přesto dokážou svůj nacionalismus společně obhajovat. To stejné se dá říci o Češích a Slovácích stejně jako o Němcích a Rakušanech. Těžko lze tedy slučovat neslučitelné i přes veškerou snahu pro-multikulturálních skupinek fanatiků, kteří se snaží dokázat i přes dokázaná fakta, že Země je placatá a Slunce kolem ní obíhá 1x za týden.

Nyní si dovolím ve vší stručnosti vymezit další negativa spojená s imigrací do Evropy. Pokud bych měl negativa vymezit, tak můžeme hovořit o:

1)    Rozbití dalšího kulturně-historického vývoje Evropy

2)    Ztrátě identity Evropy

3)    Demografickém rozštěpení původního obyvatelstva

4)    Destabilizaci sociálního i zdravotního systému

5)    Destabilizaci systému postaveného na kulturních pilířích Evropy

6)    Destabilizaci hospodářských systémů

7)    Destabilizaci bezpečnosti Evropy

8)    Negativní vlivy vzniklé sociálním vyloučením imigrantů – Zločinnost, nezaměstnanost, chudoba atp.

Černý scénář se pomalu mění v realitu a z dob míru se pomalu schyluje k válce, pokud již ovšem nezačala bez našeho vědomí. Stojíme před důležitým mezníkem dějin Evropy, zda právo jednotlivců a menšin je důležitější než právo většiny žít v relativně svobodné, bezpečné a silné společnosti. Nevěřím ani v uklidnění situace, neboť mír na středním východě a globálně v Africe není na pořadu dne a sama Evropa nyní řeší pouze následky, aniž by řešila příčiny problému.

Nyní, po letech, kdy jsme varovali před imigrací, multikulturalismem a Evropskou unií, pomalu dochází na naše slova, která většina nechtěla ani slyšet. Obrací se na nás lidé, kterým není lhostejný osud svých domovů, rodin ani blízkých, a nadcházející doba musí být dobou jednoty, kdy odhodíme své osobní problémy, neshody či názorové postoje, a postavíme se oligarchickému systému, který národ láme v kolenech.

Buďte proto aktivní, spojte své síly a postavte se na odpor tomuto prohnilému systému, který svůj národ žene do jisté záhuby. Jedinou možností jak zabránit celospolečenskému rozkladu a uchovat naší civilizaci pro naše budoucí generace je jednota. Proto, přidejte se k nám a postavte se na správnou stranu.

Jiří Froněk
místopředseda DSSS a krajský předseda DSSS Karlovarského kraje