8. srpna 2014 Uvalené sankce ze strany Evropské unie vůči Rusku vyvolaly celkem očekávanou reakci. Ruský prezident Vladimír Putin nařídil embargo na dovoz potravin z unie a Spojených států, což zahrnuje například ovoce, zeleninu, maso a mléčné výrobky. Mezi prvními pocítila dopad tohoto ruského kroku česká společnost Madeta. Kamiony vezoucí její zboží nebyly na ruské území vpuštěny a musely se vrátit zpět.

Co to všechno znamená? Zejména fakt, že pokud si někdo naivně myslel, že sankcemi se Rusko zastraší a ono ochotně přistoupí na požadavky Západu, šeredně se zmýlil. Připadá mi, že mnoho politiků si stále neuvědomuje reálnou politickou a ekonomickou moc Ruska. To už totiž dávno není země opile tancujícího Jelcina, který „privatizoval“ tak, že ruské hospodářství bylo na pokraji krachu. Bruselští představitelé najednou koukají s otevřenou pusou a neví si rady.

Dopad sankcí vůči Rusku pocítí hlavně české firmy, a to ztrátou tamějšího trhu, na který se dlouhá léta snažily dostat. Tento lukrativní prostor ochotně zaplní firmy z Číny, Turecka, Indie či Latinské Ameriky. Čeští eurohujeři (z nich vyniká především ministr zahraničí Zaorálek) budou nyní podle svých slov podnikat patřičné kroky, aby škody byly co nejmenší. Například ministr zemědělství Jurečka již vyzval občany, aby kupovali domácí ovoce a zeleninu a firmám prý napíše vysvětlující dopis. To budou mít ředitelé těchto společností jistě radost. A ještě větší z hrozby, že unijní potravinářský přebytek bude logicky směřovat například do České republiky a ve svém důsledku bude znamenat propouštění ze zaměstnání.

Inu, není nad to být ve „skvělé“ unijní společnosti. 
    
Mgr. Tomáš Vandas, předseda DSSS